Všenory mají jedinečnou šanci zajistit si rozvoj,

říká ing. Richard Chlad, zástupce investora bytové výstavby v obci

Už za pár dnů budou občané Všenor v referendu rozhodovat o budoucnosti lokality Krijcos a části Plzeňky. Ne každý z nich si však uvědomuje, že toto hlasování může zásadně ovlivnit budoucí rozvoj celé obce. O komentář jsme proto požádali ing. Richarda Chlada, ředitele společnosti Krijcos CS, jejíž projekt Byty Všenory je předmětem lednového referenda.

Jaký je váš názor na konání referenda?

Jsem rád. Předně považuji za správné, aby se občané mohli vyjádřit k tomu, co vyrůstá v jejich sousedství. Ale také vnímám referendum jako krok, který přinese v této věci rozhodnutí. Konečný verdikt je zapotřebí, abychom se po dvou letech debat mohli buď posunout dál směrem k realizaci, nebo reagovat na zamítavé stanovisko. Já ze strany převážné většiny všenorských zastupitelů po sérii náročných vyjednávání cítím osobní podporu – oni si uvědomují, jak výrazně náš projekt může obci prospět. Ta věc je ovšem ve Všenorech vnímána velmi emotivně, a proto se obec bojí definitivně rozhodnout. Referendum to změní.

Připouštíte si, že můžete i prohrát?

Já to vnímám tak, že pokud občané v referendu náš plán odmítnou, neprohrajeme my, ale především Všenory. Pro nás bude určitou výhrou už to, že budeme konečně vědět, na čem jsme. To současné vakuum mi nevyhovuje. Samozřejmě, možnost prohry tu vždycky je. Zejména za situace, kdy jsou občané manipulováni místní aktivistickou skupinou a nedostávají úplné a pravdivé informace z obou stran. Aktivisté šíří po obci i v místních médiích nepravdy a prezentují náš projekt vizualizacemi, které nemají se skutečností nic společného. I proto se snažíme všenorskou veřejnost s naším projektem seznámit a opakovaně vysvětlujeme, co všechno může výstavba obci přinést. Na druhou stranu, aktivisté zcela zamlčují, že s odmítnutím projektu jsou pro obec spojena značná rizika. Myslím si, že i tohle mají občané právo vědět, aby se mohli skutečně zodpovědně rozhodnout. Věřím, že se nám těmito argumenty podaří získat Všenory na naši stranu.

Proč jste se rozhodl pro bytovou výstavbu v lokalitě, kde jste doposud podnikal?

Areál Krijcos viditelně dosluhuje. Když jsem v roce 1992 koupil stará sila a proměnil je ve funkční areál, řešil jsem okamžitou potřebu naší firmy. Tehdy jsem neměl ke Všenorům žádný osobní vztah. Od té doby ovšem uplynulo 25 let a během toho čtvrtstoletí jsem většinu svých dní prožil tady. Můj vztah k obci je dnes úplně jiný – nesrovnatelně silnější než v počátcích podnikání. A když se zamýšlím nad tím, jak do budoucna naložit s areálem Krijcos, najednou si uvědomuji, že ta lokalita má mnohem větší potenciál. Že je svým způsobem výjimečná, protože druhá taková lokalita, která by umožňovala větší výstavbu, ve Všenorech není a nebude. Mnou reprezentovaná společnost je vlastníkem pozemků v té lokalitě, a to je závazek.

Je pro vás bytová výstavba jedinou možností k využití těch pozemků?

Jistěže není. Paradoxně, platný územní plán, který zde neumožňuje bytovou výstavbu, nemá problém ve stejné lokalitě s výstavbou výrobních či skladovacích hal. Jako správný hospodář mám samozřejmě v kapse organizačně i finančně výrazně jednodušší plán B, který žádnou změnu územního plánu nevyžaduje – tato varianta počítá zejména s výstavbou provozu na recyklaci solárních panelů. I tato cesta by měla pro obec určité výhody, třeba nová pracovní místa. Ale nám se tu prostě nechce stavět fabriku.

V čem tedy vidíte jedinečnost, kvůli které by se právě v lokalitách Krijcos a Plzeňka měly postavit bytové domy?

Z vlastní dlouholeté zkušenosti vím, co všechno ve Všenorech chybí. Nemáme tu lékaře, v létě příštího roku skončí pošta. I pro tak základní věci, jako jsou potraviny, léky nebo drogerie, musíme jezdit přes most do sousedních obcí. Proč? Nejsou obyvatelé Všenor podnikaví? Nemyslím si. Ve Všenorech postrádáme prostory k podnikání. Chcete si otevřít kavárnu? Obchod? Krejčovství? Bohužel, není kde. Náš projekt počítá vedle výstavby bytů i s vytvořením nebytových prostor, jejichž využití samozřejmě nebude vyhrazeno pouze pro vlastníky nových bytů. A to je jen první z řady možných přínosů pro stávající obyvatele obce.

Můžete jmenovat ještě některé další pozitivum projektu?

Jedná se vlastně o výstavbu celé čtvrti. Do oblasti by se mělo v průběhu osmi let plánované výstavby postupně nastěhovat 500–600 nových obyvatel. Přestože v okolních městech a obcích počet obyvatel vzrostl za posledních 25 let i o několik tisíc, ve Všenorech se zvýšil jen v řádu desítek. Přitom počet obyvatel je velice významný prvek ve financování města. Nemluvím jen o daních, které obci plynou do rozpočtu. Ve Všenorech je v současné době trvale hlášeno kolem 1 650 osob a díky novým vlastníkům bytů by obec konečně překročila hranici 2 000 obyvatel a získala vyšší bonitu v rámci přerozdělování finančních prostředků státu. V praxi by to znamenalo výrazně vyšší příjmy do rozpočtu, a tedy vyšší investice do infrastruktury.

Zmínil jste se i o rizicích pro obec, pokud občané v referendu plán bytové výstavby odmítnou. Co tím máte na mysli?

Jedna z otázek se například týká pozemku, kde je v tuto chvíli již vystaveno stavební povolení na výstavbu domu pro seniory. Stavba de iure už byla zahájena. Pokud občané Všenor nyní rozhodnou, že územní plán nemá do budoucna tento typ výstavby umožnit, bude to rozhodnutí pro obec závazné. Dojde ke zmaření investice a obec bude muset uhradit náklady a ušlý zisk – to jsou spory, které naše soudy rozhodují vcelku rychle a jednoznačně. Obdobně u druhého pozemku, kde dosud funguje areál Krijcos, může obci – jelikož změna uzemního plánu proti vůli majitele omezí možnost využití pozemku – vzniknout povinnost vypořádat rozdíl v ceně ve výši až stamiliónů korun. Každému, kdo trochu sleduje rozpočet obce, je jasné, že na splacení takové částky Všenory nemají finance a snaha splatit byť jen část by zcela zablokovala rozvoj obce na dlouhá léta dopředu.

Co byste tedy doporučil všenorským občanům na závěr?

Řekl bych – přečtěte si velmi pečlivě otázky v referendu, já sám se v nich téměř nevyznám. Poté se rozjeďte do okolí. Navštivte novou výstavbu třeba v Radotíně, Černošicích či Dobřichovicích. Na všech těchto místech se projekty na bytovou výstavbu musely vypořádat s většími či menšími protesty okolních obyvatel. Dnes jsou tito lidé spokojení, protože nová výstavba zvýšila komfort jejich životů. Obava z nového je pochopitelná, ale rozumný člověk se řídí fakty, ne předsudky.